ZAMYŠLENÍ NAD VIII. ROČNÍKEM

SVÁTKŮ DŘEVA V ŽAMBERKU

Se vstupem do třetího tisíciletí se v roce 2001 v Městském muzeu v Žamberku
zrodila krásná myšlenka konání Svátků dřeva v Žamberku.
Myšlenka vycházela z pochopení a z docenění místní bohaté regionální tradice
práce se dřevem.
Stala se výrazem úcty ke dřevu a uznáním řemeslné a umělecké práce
minulých generací i současných mistrů řemesla a uměleckých tvůrců.

Z počátku byly Svátky dřeva jen velmi skromnou akcí pořádanou v prostorách muzea.
První dva ročníky (2001 a 2002) byly zasvěceny obecně zpracovatelům dřeva a řezbářům.
III. ročník (2003) byl ve spolupráci s Muzeem loutkářských kultur v Chrudimi
zaměřen na výrobu loutek. Jeho součástí byla již i soutěž mladých tvůrců.

IV. ročník (2004) byl orientován především na výrobu hudebních nástrojů. Areál
Městského muzea Žamberk však již nebyl schopen plnil prostorové požadavky náročného
programu představujícího práce rodiny Pilařů, výtvarnou dílnu
i restaurování hudebních nástrojů.
Díky dohodě Městského muzea se Středním odborným učilištěm OŘS,
v kterém byli vyučování i truhláři, došlo k odlehčení
umístěním některých částí programu do budovy SOU v zámku.

V této době jsem byl, jako někdejší ředitel SOU OŘS obeznámený s problematikou akce
a jako jeden z vystavovatelů ovládající práci na počítači, požádán o to,
abych se stal zpracovatelem internetových stránek Svátků dřeva v Žamberku.
http://www.svatky-dreva.webzdarma.cz/
Moje několikaletá zdarma prováděná práce při zpracovávání obtížně získávaných podkladových materiálů (fotografie, medailóny, kontakty a další textové údaje)
byla odměňována možností zblízka se seznámit s prací a díly významných řezbářů,
s postupy a se způsobem jejich práce
a možností zdokonalovat se tím i ve své vlastní řezbářské tvorbě.
A já za to byl jejich organizátorům velmi vděčen.
Mohl jsem se osobně intenzivně podílet i na propagaci dalších ročníků Svátků dřeva.

Počínaje V. ročníkem (2005), jehož hlavní náplní byla výstava historického, slohového, dobového, uměleckého a moderního nábytku, doznala jejich organizace značné změny.
Ve srovnání s omezenými prostorovými možnostmi muzea
skýtaly nesrovnatelně větší prostory areálu SOU v zámku organizátorům šanci
využít téměř neomezených možnosti vystavování bohatého rozsahu prací
mistrů řemesel a uměleckých tvůrců
a doplnit dosavadní náplň ještě o bohatý kulturní program a o doprovodné programy
využitím velkých sálů budovy zámku, zámeckých nádvoří a části zámeckého parku.

VI. ročník (2006) byl orientován na výrobu a prodej hraček.
V této době již do kategorie vystavujících mistrů řemesel a uměleckých tvůrců
patřili vedle řezbářů, loutkářů, betlemářů, hračkářů, nábytkářů, intarzistů
a výrobců hudebních nástrojů i výrobci dřevěných šperků, modeláři,
malíři na dřevo, na plátno i sklo, řezbáři opracovávající dřevo motorovou pilou, soustružníci a korytáři, výrobci masek a dřevěných zbraní
a umělečtí zpracovatelé dalších přírodních materiálů.

VII. ročník (2007), byl orientován na dřevěný dům a tradiční řemesla, tesařství, šindelářství, pilařství a podlahářství. I když právě v tomto zaměření se tak docela
nepodařilo dosáhnout naplnění původních představ, byl tento ročník velmi úspěšný.
Byla prezentována celá řada lidových i uměleckých řemesel, která v regionu zpracovávala dřevo. Nedílnou součástí akce byl bohatý doprovodný program.
V kulturním programu vystoupilo celkem 230 hudebníků, tanečníků a zpěváků.
Výstavu a kulturní programy navštívilo na 2.200 návštěvníků a 573 hostů.
Na našem webu přibylo přes 3.500 návštěv.

Velmi úspěšný byl i VIII. ročník (2008), zaměřený na práce kolářů, kočárníků, karosářů
a zhotovitelů saní, kterého se zúčastnilo 1.850 návštěvníků.
Svým rozsahem, obsahovou kvalitou i návštěvností značně opět překročil hranice regionu. Prvně se v něm však objevily některé negativní jevy, které naznačily, že by se mohly stát
zdrojem budoucího ohrožení původní myšlenky
záslužného a smysluplného zaměření a poslání Svátků dřeva.
Tvůrcem myšlenky byl Doc. PhDr. Vaclav Šplíchal, CSc.,
který se spolu s ředitelkou Městského muzea v Žamberku PhDr. Marií Otavovou
zasloužil o to, aby mohlo být prezentováno umění žijících i nežijících mistrů řemesel,
kteří opracovávají dřevo. Na základě vlastního průzkumu zjistil, že jich je více než 120.
A to je reálně nevyčerpatelná záloha pro naplnění myšlenky zaměření Svátků dřeva.

Každoroční růst rozsahu a obsahové úravně programu Svátků dřeva se však zákonitě
odráží i ve zvýšené potřebě finančních prostředků nezbytných ke krytí jejich nákladů.
To se zákonitě odráží i ve vzniku nebezpečí nežádoucí komercionalizace akce.
A tak postupně stále častěji dochází i k prezentaci činností a výrobků,
které svou atraktivností napomáhají získávat k návštěvě akce především mladé diváky.
S ušlechtilou prací se dřevem mají obvykle ale již skutečně velmi málo společného.
Je to sice cesta, která objektivně vede k získání dalších sponzorů,
kteří by jinak o akci a jeji finanční krytí neměli pravděpodobně naprosto žádný zájem. Orientace na upřednostňování finančního zabezpečení akce vede k tomu,
že při jejím hodnocení jsou pak jako rozhodující uváděny zásluhy špičkových funkcionářů
sponzorských organizací, kteří se na jejím zabezpečení osobně obvykle moc nepodílejí.
Stranou naopak zůstávají pracovníci, kteří jsou skutečnými tvůrci a realizátory akce
a kteří do jejího zabezpečení vkládají nejen své nápady a nadšení, ale i spoustu času
(Doc.Šplíchal, Dr.Otavová, Ing.Cukor, pí. Šulcová, pan Kalous, Ing.Jedlička a další.).
Obdobně jsou na tom i vystavovatelé, kteří jsou rozhodující zárukou úspěšnosti akce.
Nic nestojí a předváděním své práce i exponátů pokrývají rozhodující část programu.

Jedním z předmětů současné veřejné diskuse mezi občany Žamberka
je i příprava a realizace kulturních akcí ve městě a zabezpečování jejich financování.
Na radě a zastupitelstvu města bude nyní záviset, zda bude nalezeno řešení problému
a bude tím dána i organizátorům našich Svátků dřeva šance,
aby mohli zajistit zachování jejich původního záslužného společenského poslání.

Ing. Karel Jedlička